I Told You So 7

18. ledna 2008 v 21:38 | Pansy & Emily |  ¤Frerard Stories¤
Doběhl mě a zavřel ty skleněny dveře."Kam chceš jít?! Koukni se na sebe jak vypadáš. Máš štěstí že je noc a venku skoro nikdo není." " Ale tobě do toho nic není. Nenávidíš mě, zabil sem ti přece 'holku'. Nebo si to už nepamatuješ?!" "Jo pamatuju se, ale já nejsem jako ty. Mě zajimá co bude dál. A když teď vylezeš na ulici tak tě seberou než si uvědomiš co se děje jestli potkaš v tomhle vohozu policajta."

O co mu de?! "Víš co? Už mě pěkně sereš takže koukej uhnout. A navíc když mě seberou tak mužeš bejt ještě rád" Mlčí…dívá se někam daleko za mě. Tak uhne nebo ne? Má štěstí že mam zlomenou ruku. "Víš, bude to znít fakt uhozeně ,ale ja ti nic blbého nepřeju. Chápu že si to měl hodně blbý……jako malej. Víš já nechci ,aby tě chytili." Ty vole. Mu hrablo asi ma posttraumatickej šok nebo co. Nejspíš nevi co říká. "To je sice moc milí ale teď už konečně uhni protože já odcházím. Netváří se že by se chystal uhnout. Snad nemyslí vážně to co řekl?! "SAKRA UHNĚŠ?!" už sem se vážně nasral. Uplně se lekl jak sem zařval. Vrhnul sem po něm naštvaném a výhružnej pohled. "Uhnu když i řekneš kam hodláš jít." Měl sem ho zabít! Už sem mohl bejt dávno venku. Tak jo uklidním se. "Nevím kam pudu. Spokojenej? Tak už uhni" " To není dobrej nápad. Já vím totiž kam bys mohl jít….." kouká se do země. "No dobře poslouchám…….kam můžu jít?" pořád se dívá do tý země a přemýšlí. A já už začínám tušit co asi myslí….."No…….víš…..mohl by ses zatím schovat u mě doma." To mi vyrazilo dech,ale tušil sem to spravně. Ale stejně mě to překvapilo. Doufam že si toho nevšiml. "Vtip, že jo?" nevěděl sem co říct. Po tom co sem mu udělal je to hrozně zvláštní. Já být jím tak se se mnou vůbec nebavím a už volám poldy. Ale on se netvaří že by si dělal srandu. "Ne to není vtip. Myslím to vážně. Vím že je to fakt ujetý…." No ujetý to teda rozhodně je, ale mě se to celkem hodí tak proč ne. Ale nesmim zapomínat na to že je to buzík. No ale hnusnej není. Vlastně je hezkej a má pěkný kérky……kurva ne je hnusnej mě se přece kluci nelíběj. "No tak jo. Ale já potřebuju vypadnout hned nemůžu tu čekat ani o chvíli díl." Co to dělám?? Asi mi hrabe. Ne tobě hráblo už dávno Gerarde. Už se nedívá do země dívá se na mě a rozzářily se mu oči. Na něm by poznal i slepej že je teplej. "Fajn tak deme když nemáš čas ,aby si ti zůstával díl." No jasny a teď už mu je uprdele že mam na sobě hadry nemocniční. Ale to je fuk. Rychle pryč. A to co nejrychlejš. "Tak dem ,ale fofrem." Řekl sem a dal sem mu najevo ,aby uhnul nebo šel. Otevřel dveře a šel předemnou. Vyšli jsme ven. Teď teprv sem si pořadně uvědomil co to dělám. Ale pořád nechápu co dělá on? Málem sem ho zabil a on mě ještě u sebe schová. Nebo to nechci pochopit? Šli sme uličkama a nikoho sme nepotkaly za celou dobu. Asi za půl hodiny sme došli k celkem obyčejnymu domku. Vytáhl z kapsy klíče a otevřel. Vylezly sme pochodech nahoru a pak jinym klíčem otevřel dveře od bytu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kačka kačka | 19. ledna 2008 v 13:59 | Reagovat

fakt bezva příběh tak honem pokráčkoXD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama