Šestý Smysl 2

29. února 2008 v 18:18 | Pansy |  ¤Frerard Stories¤
Tak sem se rozhodla zase pokračovat v psaní Frerard's stories (časem sem napišu i waycest.....ale na ty nemam moc inspirace) no tak tady je další díl Šestého smyslu...no a ještě sem dopišu zbytek "I Told You So" ;).........jako nenutim nikoho to číst to fakt ne ale nemyslím si že by byly ty příběhy špatný........a ono potěší když víte že se to líbí aspon několika lidem.......tak to s míma vytvorama prosim zkuste :P......

"Tak kdo nám chybí..?" zeptala se učitelka otevíraje třídní knihu. "Rodgers" řekla jedna holčičk sedící vzadu u okna. "A Portlandová" dodal někdo další na opačné straně třídy. "A ještě někdo?" všichni se rozhlížely po třídě. "A ještě Iero" oznámila ta holka u okna. V tu chvíli se otevřely dveře a Frank vpadl do třídy. Težce oddychoval a v boku ho pichalo. "AAA tak tady ho máme.. Tak proč deme pozdě?" "Sem.....víte....to.....zaspal....." vydechoval težce. "Aha tak si pořiď budíka a teď už se posaď." řekla příkře. Frank teda šel a jak procházel uličkou tak mu podrazil nohy ten, kvuli komu přišel pozdě. Rozplácl se na podlahu a třídou prolétl smich dětí které se tomu hlasitě smály. "No tak Thomasi !" napomenula ho učitelka. Frank se zvedla a ještě slyšel jak Thomas posměšně říká: "ono nám to zaspinkalo..." posadil se dozadu na svoje místo a vyndal si knížky.
Hodina byla strašně nudná. Frank si podpíral hlavu a díval se ven z okna na podzimem zabarvené listí. A pak sebou trhl a z lavice mu popadaly všechny věci. "Koukám že Frank má dneska "letecký den"" pronesla vyrušeně učitelka."Tak nám pověz Frankie, co jsou to amorfní látky?" dodala paní Dunkenová. Frank se postavil. "Já....no...nevím..." řekl a hlas se mu chvěl hrůzou. Paní Dunkenová si nevšimla Frankova poděšeného hlasu a sdělila mu ať tedy dává pozor a ukončí letecký den. Stál tam. Vedle jenoho stromu. Obličej mu krvácel a měl všude po těle spousty modřin. Byl to on. Byl to ten "DUCH". Duch toho kluka co ho vídá ve snech. Toho duch toho kluka co ho cití pořád ve své přítomnosti, ale až do ted´ ho jen cítil." FRANIIIIIIII" ozvalo se tiše a Frankem prolétl mrazivý chlad. "Di pryč. Di pryč!" šeptal vystrašeně. "Amorfní.............jsou..........například....." Slyšel jen úryvky z toho co paní Dunkenová vysvětlovala. JE tady. Tan duch. Ty modřiny, krev......co po něm chce? "Tak a ted´ už víš co jsou to amorfní látky?" řekla učitelka a pohlédla na něj. "Proboha co je s tebou?!" vykřikla paní Dunkenová. Frank byl úplně bledý a z nosu mu skapávala krev. "T-t-t-en d-d-uch. B-b-byl tam v-v-venku. Vedle s-s-stromu." koktal vystrašeně. "Co to říkáš!" učitelka šla k němu. "Franku sbal si věci. Půjdeš domu. Vypadáš hrozně. Zavolám k vám domů aby si pro tebe přijeli."povídala ustaraně. Nevěří mu. Nikdo. Ale ten duch.....stál ted´ za ní a díval se na něj. Frank vytřeštil oči zděšením a pak omdlel.
Když se probral, ležel doma ve svém pokoji a ve své posteli. Slyšel jak se rodiče dole hádají. Myslí si že se zbláznil. Matka křičí něco jako že sním musí k psychologovi a otec že ten by ho akorát tak vyděsil ještě vic. Proč mu to nikdo nechce věřit?! Kdyby měl kamarády.....ti by mu možná veřili. Před očima pořád viděl toho kluka. Nemůže být omoc starší než on. Maximálně tak o rok. A proč ho pořád mlátí ten chlap co se v tom snu taky objevuje? A co to bylo za chlapa? A co po něm chce ten duch? "Co po mně chceš?" pronesl nahlas a posadil se. Dostal nápad ale musí počkat až se znova ten duch zjeví. Nesmí se ale vyděsit. Prostě zjistí, co po něm ten duch chce. "Vím že tady si.....objev se......!" zvedl se z postele ,udělal pár kroků a rozhlížel se po pokoji. "Tak se zjev!" řekl netrpělivě. Hlas se mu třásl. Určitě se lekne až ho zase spatří..... Zase pocítil ten chlad. Určitě je za mnou....a já se otočím.......leknu se.......to se nemůže zjevit předemnou??! pomalu se otočil. Ale duch tam nebyl. Frank se posadil na židly. Díval se na stěnu předsebou. Byla tam krev.....ale nestékala po stěně....jakoby tou krví někdo psal. A taky že psal. Frank sebou trhl. Krev mu nikdy nevadila, ale ted´ jo! Chtěl křičet, ale nešlo to. Misto křiku se ozvalo tiché kníknutí jako když někdo přišlápne myš. A to co ted´ stálo na stěně napsáno, bylo...............
to be continued..........
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Simka Simka | E-mail | 4. května 2008 v 21:26 | Reagovat

Téda, takto to odseknúť... kruté :D Ale je to strašne zaujímavá story, musím povedať. A teším sa na pokračovanie ( viem, že asi nestíhaš, ale keď budeš môcť..) lebo asi nezaspím. Dúfam, že Frankie nieje blázon :) a konečne sa mi ušiel prvý koment!!

2 Jitka Jitka | 14. května 2008 v 14:30 | Reagovat

TÝÝÝÝÝÝJO!!!nemám slov!!!fakt cool!!!doufám že to tu bude rychle přibývat!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama