Destiny [3]

25. července 2008 v 9:00 | Pansy |  ¤Frerard Stories¤
O půlhodiny pozdějš sme už byli u Bertav garáži. Byl tam už i Ray s Philem. Nikomu z nich nevadilo, že Mikey je s nama.
Nakonec dorazil aj Bob (jako vždycky pozdě). "Jéhe.....Mikey co ty tady??" vypadlo z něj když ho uviděl.
"No....víš.....Gerard mi dovolil jet s vama."odpověděl mu.
Bob se na mě nevěřícně podíval. Přikývnul sem.
"Tak to tě rád vidim." řekl Bob a poplácal ho po zádech. Mikey ho obdařil úsměvem a pak sme si znova všechno projeli. Ten plán nebyl nic moc, alespon neco sme měli.
Ray sehnal pár zbraní. Někdy sem měl pocit že Ray by byl schopnej sehnat i modrý z nebe.
"Tak nasedáme panstvo. Dem si zahrát na Bonny a Claida ve většim počtu lidí." zavelel Phil a sedl si za volant. My ostatní sme si sedli dozadu do nákladního prostoru. Vzadu sme si rozebrali zbraně.¨

"Mám pro vás překvápko." oznamoval Bob slavnostně." aby nas nepoznaĺi tak sem nám koupil masky X-prsidentů ameriky." dodal a podával nám je.
"Paráda. To sedí. Taky obírali stát o prachy." konstatoval bracha.
Všichni se tomu zasmali. Byl to nepříjemnej smých. Byl ledový, plný strachu. Všichni sme se báli, ale dělali sme si z toho pořád srandu. Kdoví jaká to nebude sranda jak se budou ti lidi tářit až jim budeme mířit na hlavu. Nenáviděl sem se za to.
Měl sem masku Abrahama Lincolna......nemyslel sem si že by kdy Lincoln obíral Ameriku o peníze.
"Za 5 minut tam sme." hlasil Phil.
Počítal sem každou vteřínu, až do 300.
Auto zastavilo.
"Nezdržte se tam dlouho. Bůh s váma." ozvalo se zase od volantu.
"Tak deme na to." slyšel sem Boba jak to říkal. až ted nam všem opravdu došlo do čeho se to ženeme. Nikdo z nás nepřesáhl věk 23. let a všichni sme si právě pěkně srali po budoucnosti.
$ $ $ $ $ $ $ $ $ $ $ $ $ $ $ $ $ $
Vyběhli sme z auta rychlostí blesku. Bert rozrazil skleněný dveře banky.
"Fajn lidi, nikdo se ani nepohne! pokud neprahne ponějaký tý dírce navíc." často zapomínám nějaký věci. Už si nepamatuju kdo to tehdy začal řvát. Asi Ray. Já, Bob a braška sme měli davat pozor jestli někdo nědělá nějaký hlouposti.
"Gerarde já mam strach." slyšel sem Mikeyho když mířil na nějakou starší paní.
"Já taky. To bude dobrý, dobře to dopadne." řekl sem mu. Znělo to divně. My sme utočili na ně, ne oni na nás.
Bert žádal dámu u přepážky, aby mu dala peníze, jestli se chce večer dívat na televizi.
PRÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁSK!!!!! ozval se výstřel. Nevědel sem co se děje. Pak sem uviděl Mikeyho na zemi a nějakyho chlapa s pistolí. Byl to polda v civilu. Taková blbá smůla!
Bob po něm začal střílet. Běžel sem k Mikeymu.
"Mikey...Mikey-"
"Pro-promin a-a-asi sem t-to po-pokazil." omlouval se. Strašně se mu zadrhával hlas. Dusil se vlastní krví. Nevim kde ho postřelil, ale krev měl všude.
"Nic se neděje.....Mluv na mě Mikey."
"M-m-měl s-s-sem tě mo-moc r-r-rád Ge-Gera-Gerarde....." to byla Mikeyho poslední slova.
"Neeeeeeeeeee bráško!!!!!!"
"Gerarde on je mrtvej....nech ho....musíme jít...HONEM!" volal Ray.
Otočil sem se k tomu k tomu chlapovi co mi zastřelil brachu. Vystřelil na mě. Byl sem hrozně naštvanej. Střílel sem na něj za doprovodu histerických výkřiku přítomných dam. Ten chlap byl sned nesmrtelnej. Byl bych přísahal že ten chlap měl v sobě nejmín 6 kulek.
"Aaaaaaaaaaau Kurva!" zaupěl sem. Prostřelil mi ruku....skrs na skrs.
Bob poněm naposled vystřelil. trefil se mu přímo mezi oči.
"Sakra sme v hajzlu." šeptl si Bob. Měl pravdu. Byli sme v prdeli. Někdo z venku zavolal policii.
"Poď sem!" slyšel sem Raye."Kurva poď sem!" řval na nějakýho pracovníka banky. Asi brigádníka řekl bych. Byl asi tak starej jako my. Kluk ho poslech. Ray ho chytl pod krkem a mířil mu na hlavu.
"Vy nás necháte odejít a já mu neustřelim hlavu!" křičel postupoval ke skleněnym dveřím. Doufal sem že to Ray nemyslí vážně. Ne dalši mrtvý. Chtěl sem vyít Mikeyho s sebou. Chtěl sem mu udělat pohřeb. Nevnímal sem bolest v ruce ani slzy skrz který sem sotva viděl. Vnímal sem jenom tu bolest v srdci. Můj bráška je mrtvej.
"Ne Gerarde. Nech ho tady nemáme čas." křičel Bert a táhl mě pryč. Neměl sem sílu na to se mu bránit. Ale křičel sem na něj ať mě nechá být že tady Mikeyho nenechám. Neposlouchal mě. Chtěl sem Bertovi něco udělat, za to že mě nenechal vzít Mikeyho pryč.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama